Zlato

Zlato
6 (100%) 1 Hlasovalo
Investiční zlato je zvláštní forma zlata, která je používána jako investiční nástroj podobně jako například cenné papíry. Jedná se především o zlaté mince a slitky (cihly), které nejsou kupovány ze sběratelských, numismatických důvodů, ale jako investice, t.j. k uložení papírových peněz.Srovnání cen z českých e-shopů na www.zlato.ml

Obsah

Historie

Zlato bylo využíváno jako jistá forma peněz přinejmenším od roku 560 př. n. l. až do konce Brettonwoodského měnového systému v roce 1971. Bylo používáno k přechování hodnoty jak jednotlivci tak státy během celé této éry (od začátku Brettonwoodského systému v roce 1945 pak bylo omezeno pouze na státy).

Od konce Bretton Woodského systému zlato zásadně ztratilo svoji roli jako forma platidla. Je ale pořád považováno za nositele hodnoty a to především v dobách krizí.

Centrální banky si uchovávají stále velké zlaté rezervy. Mezinárodní měnový fond pracuje na změně metodiky vykazování zlatých rezerv centrálními bankami (doposud se v nich vykazovalo i zlato, které bylo „půjčeno“ obchodníkům za úrok a fyzicky v bance nebylo). Nová metodika by měla být na světě během jara 2007, kdy bude dána k širokému připomínkování.

Zlato jako finanční aktivum

Zlato a jiné cenné kovy jsou aktiva, jak hmotná, tak likvidní (jednoduše obchodovatelná) na rozdíl od nemovitostí, která jsou hmotná ale nejsou likvidní.

Vezmeme-li v potaz jeho vysokou hustotu a hodnotu, uchování a přemísťování zlata je velmi jednoduché. Zlato nerezaví. V minulosti bylo taky velmi jednoduché ověřit, že mince měly deklarovanou hustotu zlata díky Archimédově zákonu. Dnes jsou ale některé kovy těžší než zlato, ale zato jsou levnější (např. wolfram). Zatímco si někteří myslí, že zlato je něčím výjimečné na základě jeho kulturní hodnoty a použití jako peněz, jiní považují zlato za podobnou komoditu jako měď nebo olovo.

Nákup zlata ve fyzické formě, tj. investičního zlata

Porovnání vývoje světové ceny zlata, USD/oz proti CZK/gram, 30.12.2013[1]

Zlato

Aktuální vývoj kurzu ivestičího zlata za posledních 24 hodin a 1 kalendářní měsíc. Tyto data čerpáne ze serveru kitco.com

CZK / 1 g

Zlato - graf ceny

Anglický termín pro člověka, nakupujícího fyzické zlato do svého osobního vlastnictví, je “gold bug” (česky zlatý brouk). Obvyklý důvod pro nákup zlata je jeho stále rostoucí cena, která zaručuje dlouhodobé uchování hodnoty investice. Někteří lidé nakupují zlato ve víře, že se současný monetární a finanční svět zhroutí a jenom zlato si uchová svoji hodnotu. Mezi jiné důvody může patřit snaha schování hodnoty například před rodinnými členy nebo před daňovými úřady.

Investiční slitky

Investoři, kteří chtějí získat zlato do svého vlastnictví, je mohou nakoupit ve formě zlatých slitků (cihel, anglicky gold bars, bullion) nebo zlatých mincí, které se prodávají buď v trojských uncích (oz, 31,103g) nebo gramech (g), obvykle v hmotnostech 1g, 5g, 10g apod. až 1kg, v trojských uncích 1/4 oz, 1/2 oz, 1 oz a pak v celých násobcích oz.

Cena zlata (v přepočtu na jednotku hmotnosti) rapidně klesá jak s hmotností jednotlivého kupovaného slitku, tak s celkovým objemem obchodovaného zlata, například některé burzovní ceny jsou uváděny pro 10 kg a více. V českých poměrech je minimální objem 1g v ceně zhruba 1 000Kč, 1kg je pak za cenu okolo 800 000Kč (prosinec 2013).

Dodávka investičního zlata je v ČR dle § 92[2] Zákona o dani z přidané hodnoty osvobozena od platby této daně.

Investiční zlaté mince

Zlaté mince v České republice od roku 1993 emituje Česká národní banka a ražbu provádí Česká mincovna na základě pětiletých emisních plánů.[3]

Zlaté mince se také používají jako investiční zlato, ale v poslední době je po nich mezi sběrateli taková poptávka, že jejich tržní cena vysoko převyšuje cenu obsaženého drahého kovu.

Pro investiční účely jsou proto vhodnější světově uznávané investiční mince. Ty nemají tak vysoké sběratelské prémium a jsou likvidní i mimo ČR a Evropu. Dobrým vodítkem pro posouzení likvidity je certifikace IRA Acceptable, tu uděluje uznávaný penzijní fond ve Spojených státech.

Nákup zlata kvůli jeho ceně

1 trojská unce kovového zlata

Nákup zlata je také možné provést bez jeho fyzické dodávky a to prostřednictvím takzvaných zlatých certifikátů nebo zlatých fondů (např. Central Fund of Canada – ticker CEF), který drží fyzické zlato a stříbro v alokované podobě. Některé investiční strategie považují nákup zlata za formu diverzifikace portfolia. Zlato může být zahrnuto v portfoliích jako forma zajištění proti katastrofám, které mají normálně negativní vliv na ostatní investiční instrumenty.

Z pohledu obchodníka obchodujícího měny je nákup zlata podobný měnové spekulaci. Například pokud se předpokládá, že dolar brzy oslabí, pro obchodníka, který obvykle obchoduje v dolarech může být nákup zlata a jeho pozdější prodání realizace zisku, pokud se předpoklad poklesu vyplní.

Další možností jak investovat do zlata je nákup ETF obchodovaného na burzách v Londýně či New Yorku, založení účtu u e-gold či podobných služeb nebo účast na Perth Mint Certificate programu (od 10 tis USD).

Do zlata lze investovat např. i pomocí warrantů – v takovém případě však vyrovnání probíhá ve finanční podobě a k fyzickému dodání kovu nedojde.

Typy investorů do zlata

Zlatý ingot – 12,5 kg (400 oz)

Investory do zlata můžeme rozdělit do následující skupin:

  • Nákupci aktiv
  • Lidé, kteří schovávají bohatství
  • Investor, který chce ochránit svůj majetek před inflací a jej touto cestou nejen rozmnožit, ale i stabilizovat
  • Centrální banky
  • Spekulanti (např. měn, ropy)
  • Finanční instituce
  • Zlatí brouci (gold bugs – viz výše)
  • Liberálové
  • Zajišťovatelé portfólií

Cena zlata

Cena zlata za unci v amerických dolarech od roku 1970

Zlato se obchoduje na komoditních trzích, odtud se odvíjí i jeho cena. Standardně se s fyzickým zlatem obchoduje podle cen tzv. “realtime spotu” (okamžitá cena na komoditní burze) nebo podle budoucího fixingu (stop cena vyhlašovaná London Bullion Market Association). K ceně je většinou připočítáváno tzv. Premium (obchodní přirážka – marže), které u seriózních obchodníků dosahuje jen pár procent a případné výrobní náklady (zejména u malých slitků, mincí, šperků apod.)

Tzv. “Fixing” (označovaný jako “Londýnský fix” ve zkratce “Ldnfx”) je vyhlašován 2× denně ve všední dny 10:30 (AM) a 15:00 (3:00 PM) středoevropského času. Fixing vyhlašuje mezinárodní sdružení obchodníků s drahými kovy The London Bullion Market Association na základě aktuálního vývoje na Londýnské burze.[4]

Cena fyzického zlata je jen jedna (burzovní cena), rozdílné je jen Premium a výrobní marže, které zásadně závisí na množství odběru. Např.:

– Premium se často uvádí v procentech nebo ve fixní přirážce (např. + 3,0 EUR na unci). – standardní Premium u 100 g se bude pohybovat někde kolem 2-3% z ceny zlata, zatímco u 2 kg klesne na 1,5 – 2% a u 10 kg na 0.5 – 1% atd. – k ceně investičních slitků bude připočtena výrobní marže (většinou v rozmezí od 15 do 30 EUR) a premium jak je uvedeno výše. Např.: cena 1 gramu zlatého investičního slitku může být až 2,5 vyšší než je aktuální cena zlata z důvodu velkých nákladů na výrobu). Rozdíly ve výrobní marži jsou v závislosti na mincovně či rafinerii, která slitky vyrobila.

– u ostatních výrobků (šperky, předměty apod.) dosahuje pochopitelně výrobní marže větších hodnot a častokrát je k ceně připočítána ještě umělecká hodnota

– u tzv. komerčního zlata (slitky, plechy, lamino apod.) se počítá většinou jen premium, u specifických polotovarů však přibude i výrobní marže.

Osvobození od DPH

Vstupem ČR do Evropské unie byl novelizován i zákon o dani z přidané hodnoty (zák.235/2004 Sb. [5] ), který nově definoval investiční zlato a osvobodil je od DPH:

§ 92 Zvláštní režim pro investiční zlato

  1. Investičním zlatem se rozumí
    • zlato ve tvaru uzančních slitků o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin,
    • zlaté mince, které
      • mají ryzost nejméně 900 tisícin,
      • byly vyraženy po roce 1800,
      • jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a
      • jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.
  2. Česká národní banka uveřejní ve Věstníku České národní banky seznam zlatých mincí, které splňují podmínky podle odstavce 1 písm. b).
  3. Od daně je osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Osvobození od daně se vztahuje i na
    • investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato,
    • investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo
    • termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu.
  4. Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění dodání zlata.
— § 92 zákona o DPH

Viz též i Směrnice Rady Evropské unie 98/80/ES z 12. října 1998

Seznam mincí dle § 93, odst. 2 najdete ve Věstníku ČNB 2004 – částka 11, Úřední sdělení České národní banky ze dne 19. května 2004 k ustanovení § 92 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., z Věstníku č. 11

Seznam mincí osvobozených od daně dle směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 ve znění směrnice Rady 98/80/ES ze dne 12. října 1998, platný pro rok 2006 najdete v Úředním věstníku C 300, 30/11/2005 S. 0010-0022

Mezi položky které nadále nejsou osvobozeny od DPH patří:

  • Medaile z důvodu že se nejedná o zákonné platidlo.
  • Slitky ryzího zlata jejichž producenti nejsou akreditováni na mezinárodním trhu zlata.
  • Slitky na kterých není vyraženo unikátní sériové číslo.

Země s největšími zlatými rezervami

Pořadí Země Množství (tuny) g/obyvatel
1 Spojené státy americké 8133,5 26,04
2 Německo 3401,0 42,34
3 MMF 2814,0
4 Itálie 2451,8 41,25
5 Francie 2435,4 37,22
6 Čínská lidová republika 9054,1 0,79
7 Švýcarsko 1040,1 129,38
8 Rusko 811,1 5,66
9 Japonsko 765,2 6,01
10 Nizozemí 612,5 36,35
11 Indie 557,7 0,46
12 ECB 502,1
13 Tchaj-wan 423,6
14 Portugalsko 382,5 35,72
15 Venezuela 365,8 13,85
16 Saúdská Arábie 322,9 12,10
17 Spojené království 310,3 5,00
18 Libanon 286,8 76,94
19 Španělsko 281,6 6,11
20 Rakousko 280,0 33,32
21 Belgie 227,5 20,40

Zlato (latinsky Aurum, chemická značka prvku Au) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. Již od dávnověku byl používán pro výrobu dekorativních předmětů a šperků a jako platidlo. V současné době je navíc důležitým materiálem v elektronice, kde je ceněn jeho nízký přechodový odpor a odolnost proti korozi. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí.

Vznik zlata je spojen v menší míře s explozí supernov a ve větší pak s kolizí neutronových hvězd. Tyto kosmické procesy poskytují dostatečné množství energie k tomu, aby se protony a neutrony mohly sloučit do podoby těžkého atomu zlata.[1]

Obsah

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Čistá zlatá sraženina získaná procesem s lučavkou královskou

Zlato je chemicky velmi odolný kov. Z běžných anorganických kyselin reaguje pouze s lučavkou královskou (směs HNO3 a HCl), jíž se rozpouští za vzniku tetrachlorozlatitanového aniontu [AuCl4]. V alkalickém prostředí se zlato rozpouští v přítomnosti kyanidových iontů (za přítomnosti kyslíku), přičemž vzniká komplexní kyanozlatnan [Au(CN)2].

Speciální případ představuje rozpouštění zlata v elementární rtuti. Již středověcí alchymisté věděli, že při kontaktu zlata se rtutí velmi snadno vzniká zvláštní roztok zlata ve rtuti, amalgám. Amalgám přitom zůstává kapalný i při poměrně vysokých obsazích zlata. Zahřátím amalgámu na teplotu nad 300 °C se rtuť odpaří a zbude ryzí zlato.

V roce 1997 objevili japonští chemici směs organických sloučenin, která údajně rozpouští zlato.[zdroj?] Jde o směs jodu, tetraetylamoniumjodidu a acetonitrilu, která při teplotě varu (82 °C) tvoří nasycený roztok. Snížením teploty roztoku pod 20 °C se z roztoku vysráží čistý kov. Zlato je také rozpustné ve vodném roztoku jodidu draselného a jodu. Pomocí tohoto roztoku lze snadno rozpouštět především tenké vrstvy zlata.[2]

Zlato je mimořádně trvanlivé a odolné vůči povětrnostním i chemickým vlivům. Pevnost a tvrdost zlata je možné zvýšit přidáním jiných kovů. Pozlacené průhledné plastické fólie mají vynikající odrazivost světelných a tepelných (infra-) paprsků. Zlatá fólie může chránit před únikem tělesného tepla (např. v porodnictví nebo v extrémních přírodních podmínkách).

Výskyt v přírodě a získávání

Přírodní kovové zlato

Krystalické zlato z dolu Mina Zapata, Santa Elena de Uairen, Venezuela. Velikost: 3.7 x 1,1 x 0,4 cm.

Deset států pokrývá 67% světové produkce zlata

Zlato je v zemské kůře značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 4 – 5 ppb (μg/kg). V mořské vodě je jeho koncentrace značně nízká, přesto však díky vysoké koncentraci chloridových iontů ne zcela zanedbatelná – uvádí se hodnota 0,011 μg Au/l. Ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300 miliard atomů vodíku.

V horninách se díky své inertnosti vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov. Krychlový nerost, tvoří plíšky a zrna uzavřená nejčastěji v křemenné výplni žil. Krystaly nejsou hojné, často mikroskopicky rozptýleny v šedém žilném křemeni.

Vyskytuje se ryzí nebo ve slitině se stříbrem (elektrum). Po rozrušení žil se dostává do náplavů a odtud se rýžuje. Nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii; valouny zlata (nugety, až kilogramové) v Kanadě a na Sibiři. Viz také zlato (minerál).

Největší producenti zlata (podle The Atlantic, 2008): 1. Jihoafrická republika 11,0% světové produkce, 2. USA 10,5%, 3. Austrálie 10,1%, 4. Čína 9,7%, 5. Peru 8,2%, 6. Rusko 6,2%, 7. Kanada 4,2%[3]

Těžba zlata ve světě (za rok 2013, v tunách, podle U. S. Geological Survey):[4]

  • 1. Čína Čína 420
  • 2. Austrálie Austrálie 255
  • 3. USA USA 227
  • 4. Rusko Rusko 220
  • 5. Peru Peru 150
  • 6. Jihoafrická republika JAR 145
  • 7. Kanada Kanada 120
  • 8. Mexiko Mexiko 100
  • 9. Uzbekistán Uzbekistán 93
  • 10. Ghana Ghana 85

V současné době jsou rýžovatelná ložiska zlata již většinou vyčerpána. Avšak v historii bylo rýžování první a jednou z nejvýznamnějších metod získávání zlata z přírody. Všechny metody rýžování jsou založeny na principu gravitační separace lehčích částic písku. Dnes se proto těží primární ložiska, kde je zlato velmi jemně rozptýleno v hornině a kov je z horniny získáván hydrometalurgicky.

Proces spočívá v jemném namletí horniny, aby se do kontaktu s loužicím roztokem mohla dostat většina přítomných mikroskopických zlatých zrnek. Namletá hornina se potom louží buď kyselým roztokem s vysokým obsahem chloridových iontů a oxidačním prostředím (např. sycení plynným chlorem nebo přídavky kyseliny dusičné) nebo naopak roztokem alkalických kyanidů za probublávání vzdušným kyslíkem.

Z loužicího roztoku se poté zlato získává redukcí, např. průchodem elektrického proudu roztokem – elektrochemicky, kdy se kovové zlato vyloučí na záporné elektrodě – katodě. Redukci je možno provést i chemicky přídavkem vhodného redukčního činidla (hydrazin, kovový hliník apod.).

Amalgamační způsob těžby zlata z rud byl používán v minulosti pro těžení náplavů, v nichž bylo zlato přítomno ve formě větších oddělených zrnek, která se však již obtížně získávala rýžováním. Pro tento účel byla zlatonosná hornina kontaktována s kovovou elementární rtutí.

Vzniklý amalgám zlata byl po oddělení horniny obvykle prostě pyrolyzován a rtuť byla jednoduše odpařena do atmosféry. V současné době se tento postup téměř nepoužívá a pokud ano, je zlato z amalgámu získáváno šetrnějším způsobem bez kontaminace atmosféry parami rtuti.

Do roku 2014 bylo vytěženo přibližně 175 000 tun zlata[5] (krychle o hraně asi 21 m).

Největším vlastníkem zlata jsou USA. Mají celkem 261 498 926 trojských uncí (8 133,5 tun) zlata. Více než polovinu mají uloženu v kentuckém Fort Knoxu, zbytek leží ve West Pointu a Denveru.[4]

Výskyt v Čechách a ve Slezsku

V České republice jsou zlatonosné žíly mj. ve středních Čechách (např. Jílové u Prahy, Roudný, Veselý kopec u Mokrska, okolí Rožmitálu), v Jeseníkách (Zlaté Hory) a v okolí Kašperských hor. Vzhledem ke snaze zahraničních firem o průmyslovou těžbu zlata v České republice, vzniklo v roce 1996 sdružení Čechy nad zlato, které sdružuje převážně města a obce z potenciálně ohrožených lokalit.[6]

Ekologická rizika těžby zlata

Důl typu Carlin v Nevadě, USA

Vstup do podzemního dolu ve Viktorii v Austrálii

Hydrometalurgický postup dobývání zlata z nízkoryzostních rud představuje značně rizikový proces z ekologického hlediska. Nasazení kyanidových roztoků v tunových až stotunových šaržích představuje obrovské riziko v případě, že dojde k havárii. Příkladem může být katastrofální zamoření Dunaje kyanidy a těžkými kovy z rumunského hydrometalurgického provozu Baia Mare v lednu 2000.[7] Výsledkem byla přírodní katastrofa – stovky tun mrtvých ryb a dalších živočichů a porušení životní rovnováhy rozsáhlého území na desítky let. K haváriím podobného druhu došlo několikrát i v USA nebo jihoamerické Brazílii, kdy byla zamořena řeka Amazonka.

Problém je také používání kovové rtuti pro tzv. amalgamační způsob těžby zlata, např. v Mongolsku,[8] v Jižní Americe nebo v Africe.[9] Nezanedbatelné jsou i problémy s vhodným uložením tisícitunových kvant vyloužené horniny, jejíž zemědělské využití je v současné době prakticky nemožné.

Kvůli potenciálním rizikům při použití kyanidů jsou vyvíjeny nové metody, jako například loužení v roztoku thiosíranu či thiomočoviny. Rozsáhlejšímu nasazení této metody zatím brání jejich cena související i s obtížnějším vyzískáním vylouženého zlata.

Využití

Šperky, pozlacování

Používá se zejména k výrobě šperků a to ve formě slitin se stříbrem, mědí, zinkem, palladiem či niklem). Samotné ryzí zlato je příliš měkké a šperky z něj zhotovené by se nehodily pro praktické použití. Příměsi palladia a niklu navíc zbarvují vzniklou slitinu – vzniká tak v současné době dosti moderní bílé zlato (jako “bílé zlato” se dříve přeneseně označoval např. porcelán, cukr či sůl). Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech (ryzí zlato je 24karátové).

Výroba a dovoz šperků a výrobků ze zlata podléhá puncovnímu zákonu. Šperky a produkty, jak nové, tak i staré určené k prodeji jsou opatřené puncem. Punc je rozdílný pro každou ryzost zvlášť.

I velmi tenký zlatý film na povrchu neušlechtilého kovu jej dokáže účinně ochránit před korozí. Pozlacování kovových materiálů se obvykle provádí elektrolytickým vylučováním zlata na příslušném kovu, který je ponořen do zlatící lázně a je na něj vloženo záporné napětí (působí jako katoda). Kromě toho zlacení zvyšuje hodnotu pokoveného předmětu, jako příklad mohou sloužit různé sportovní a příležitostné medaile, pamětní mince, bižuterie apod.

Na nekovové povrchy (dřevo, kámen) se zlato nanáší mechanicky, přičemž se využívá faktu, že kovové zlato lze rozválcovat nebo vyklepat do mimořádně tenkých fólií o tloušťce pouze několika mikrometrů (z 1 g zlata lze vyrobit fólii o ploše až 1 m²). Zajímavé je, že tyto velmi tenké fólie mají při pohledu proti světlu zelenou barvu. V tomto případě má zlatá fólie na povrchu pozlacovaného předmětu funkci nejen ochrannou, ale i estetickou (pozlacené sochy, části staveb).

Používá se také k pozlacování těla či potravin (označeno jako E175).

Průmysl

Pozlacené kontakty na plošném spoji

Vzhledem ke své vynikající elektrické vodivosti a inertnosti vůči vlivům prostředí je velmi často používáno v mikroelektronice a počítačovém průmyslu. Hlavním oborem využití je zde především zajištění dlouhodobé a bezproblémové vodivosti důležitých spojů v počítači (např. kontakty mikroprocesoru). Pro tyto účely se příslušné kontaktní povrchy elektrolyticky pokrývají tenkou zlatou vrstvou.

Zlato se využívá i ve sklářském průmyslu k barvení nebo zlacení skla. Na povrch skleněného předmětu se přitom nejprve štětečkem nanáší roztok komplexních sloučenin zlata v organické matrici. Po vyžíhání se organické rozpouštědlo odpaří a na povrchu skla zůstane trvalá zlatá kresba. Přídavky malých množství zlata do hmoty skloviny se dosahuje zbarvení skla různými odstíny červené barvy.

Zubní lékařství

Zlato je již dlouhou dobu součástí většiny dentálních slitin, tedy materiálů sloužících v zubním lékařství jako výplně zubů napadených zubním kazem nebo pro konstrukci můstků a jiných aplikacích. Důvodem je především zdravotní nezávadnost zlata, které je natolik chemicky inertní, že ani po mnohaletém působení poměrně agresivního prostředí v ústní dutině nepodléhá korozi. Čisté zlato je však příliš měkké a proto se v aplikují jeho slitiny především s mědí, stříbrem, palladiem, zinkem, cínem, antimonem, někdy je součástí dentální slitiny také indium, iridium, rhodium nebo platina.

Bankovnictví a finanční spekulace

Po dlouhou dobu sloužilo zlato uložené ve státních bankách jako zlatý standard, garantující hodnotu státem vydávaného oběživa. Po druhé světové válce význam zlata jako devizy postupně klesal a zcela tuto funkci přestalo plnit až v roce 1971. Při obchodování se zlatem pro bankovní účely bývá zvykem označovat jeho hmotnost v trojských uncích, což je stará jednotka odpovídající 31,1035 g.

Zlato je možné používat jako investiční nástroj, lze nakoupit tzv. investiční zlato, které je dle evropské legislativy osvobozeno od DPH. Pro tyto účely vydávají světové mincovny novoražby a zlaté slitky (cihly). Vynikají tím, že v malém objemu koncentrují velkou finanční hodnotu a mají často i značnou estetickou hodnotu.

Světová cena zlata

Vývoj ceny zlata na komoditních burzách [10]

Zlato, stejně jako jiné drahé kovy je komoditou s kterou se obchoduje na světových burzách. Základní a nejznámější je burza Londýn, ta zveřejňuje průběžně výsledky obchodování tzv. London FIX a London SPOT. Světová cena zlata je pak udávaná v dolarech za trojskou unci (USD/oz).

Platidlo

Zlato a mince z něj ražené byly po tisíciletí rozšířeným platidlem. Ve starověké Číně bylo zlato uznáno jako oficiální platidlo již v roce 1091 př. n. l.[11] Pro měkkost zlata se z něj velice dobře razily zlaté mince. Nejznámější a nejrozšířenější zlatou mincí byl dukát, který byl rozšířený po celé Evropě v královstvích a císařstvích, ale pro svoji oblíbenost se razil a razí dál nejen v České republice, ale i Rakousku a v dalších zemích dodnes.

První nejznámější zlaté mince na území České republiky jsou zlaté keltské mince statéry známé jako duhovky (nacházené po dešti).

XAU je kód pro 1 trojskou unci zlata jako platidla podle standardu ISO 4217.

Mytologie

V egyptské mytologii se věřilo, že bohové jsou (jejich maso) ze zlata.[12] V řecké vystupuje zlato jako ichor (krev bohů a nesmrtelných), zlatá jablka nesmrtelnosti (které hlídaly Hesperidky) či zlaté rouno. Pro Inky bylo zlato symbolem Slunce (bůh Inti). I Hélios putoval na zlatém člunu.

Sloučeniny

Odkazy

Reference

 

 

  1. http://andulla.cz/Zajimavosti/MocZlata.htm – Moc zlata v životě starověkých civilizací

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Související články