Kontakt

Kontakt
6 (100%) 3 Hlasovalo
Přednostně řešíme VIP-členy,členství.

 

V 95% odpovídáme do 24h od podání podnětu,stane se že se může doba prodloužit až na 72h neboli 3 dny.To neplatí pokud jde o nákup,připsání kreditů,aktivace členství apod.

Pouze v případě,že jste odesílali placenou SMS (pro rychlejší spárování a ověření)Jinak není potřeba zadávat údaje navíc.

Připojte doklad,print-screen,doklad o odeslání platby ID (paypal atd.)Urychlíte tím veškeré operace související s připsáním kreditu,odeslání dat k přihlášení jako VIP apod.TOTO POLE NENÍ NUTNÉ

 

Potřebujete přes 15 000 odkazů za jeden měsíc na web? Více zde(KLIK)

Děkujeme za podnět vyřídíme jej co nejdříve.

Investiční zlato

Troyská unce investičního zlata, včetně certifikátu

Investiční zlato je zvláštní forma zlata, která je používána jako investiční nástroj podobně jako například cenné papíry. Jedná se především o zlaté mince a slitky (cihly), které nejsou kupovány ze sběratelských, numismatických důvodů, ale jako investice, t.j. k uložení papírových peněz.

Obsah

Historie

Zlato bylo využíváno jako jistá forma peněz přinejmenším od roku 560 př. n. l. až do konce Brettonwoodského měnového systému v roce 1971. Bylo používáno k přechování hodnoty jak jednotlivci tak státy během celé této éry (od začátku Brettonwoodského systému v roce 1945 pak bylo omezeno pouze na státy).

Od konce Bretton Woodského systému zlato zásadně ztratilo svoji roli jako forma platidla. Je ale pořád považováno za nositele hodnoty a to především v dobách krizí.

Centrální banky si uchovávají stále velké zlaté rezervy. Mezinárodní měnový fond pracuje na změně metodiky vykazování zlatých rezerv centrálními bankami (doposud se v nich vykazovalo i zlato, které bylo „půjčeno“ obchodníkům za úrok a fyzicky v bance nebylo). Nová metodika by měla být na světě během jara 2007, kdy bude dána k širokému připomínkování.

Zlato jako finanční aktivum

Zlato a jiné cenné kovy jsou aktiva, jak hmotná, tak likvidní (jednoduše obchodovatelná) na rozdíl od nemovitostí, která jsou hmotná ale nejsou likvidní.

Vezmeme-li v potaz jeho vysokou hustotu a hodnotu, uchování a přemísťování zlata je velmi jednoduché. Zlato nerezaví. V minulosti bylo taky velmi jednoduché ověřit, že mince měly deklarovanou hustotu zlata díky Archimédově zákonu. Dnes jsou ale některé kovy těžší než zlato, ale zato jsou levnější (např. wolfram). Zatímco si někteří myslí, že zlato je něčím výjimečné na základě jeho kulturní hodnoty a použití jako peněz, jiní považují zlato za podobnou komoditu jako měď nebo olovo.

Nákup zlata ve fyzické formě, tj. investičního zlata

Porovnání vývoje světové ceny zlata, USD/oz proti CZK/gram, 30.12.2013[1]

Anglický termín pro člověka, nakupujícího fyzické zlato do svého osobního vlastnictví, je “gold bug” (česky zlatý brouk). Obvyklý důvod pro nákup zlata je jeho stále rostoucí cena, která zaručuje dlouhodobé uchování hodnoty investice. Někteří lidé nakupují zlato ve víře, že se současný monetární a finanční svět zhroutí a jenom zlato si uchová svoji hodnotu. Mezi jiné důvody může patřit snaha schování hodnoty například před rodinnými členy nebo před daňovými úřady.

Investiční slitky

Investoři, kteří chtějí získat zlato do svého vlastnictví, je mohou nakoupit ve formě zlatých slitků (cihel, anglicky gold bars, bullion) nebo zlatých mincí, které se prodávají buď v trojských uncích (oz, 31,103g) nebo gramech (g), obvykle v hmotnostech 1g, 5g, 10g apod. až 1kg, v trojských uncích 1/4 oz, 1/2 oz, 1 oz a pak v celých násobcích oz.

Cena zlata (v přepočtu na jednotku hmotnosti) rapidně klesá jak s hmotností jednotlivého kupovaného slitku, tak s celkovým objemem obchodovaného zlata, například některé burzovní ceny jsou uváděny pro 10 kg a více. V českých poměrech je minimální objem 1g v ceně zhruba 1 000Kč, 1kg je pak za cenu okolo 800 000Kč (prosinec 2013).

Dodávka investičního zlata je v ČR dle § 92[2] Zákona o dani z přidané hodnoty osvobozena od platby této daně.

Investiční zlaté mince

Zlaté mince v České republice od roku 1993 emituje Česká národní banka a ražbu provádí Česká mincovna na základě pětiletých emisních plánů.[3]

Zlaté mince se také používají jako investiční zlato, ale v poslední době je po nich mezi sběrateli taková poptávka, že jejich tržní cena vysoko převyšuje cenu obsaženého drahého kovu.

Pro investiční účely jsou proto vhodnější světově uznávané investiční mince. Ty nemají tak vysoké sběratelské prémium a jsou likvidní i mimo ČR a Evropu. Dobrým vodítkem pro posouzení likvidity je certifikace IRA Acceptable, tu uděluje uznávaný penzijní fond ve Spojených státech.

Nákup zlata kvůli jeho ceně

1 trojská unce kovového zlata

Nákup zlata je také možné provést bez jeho fyzické dodávky a to prostřednictvím takzvaných zlatých certifikátů nebo zlatých fondů (např. Central Fund of Canada – ticker CEF), který drží fyzické zlato a stříbro v alokované podobě. Některé investiční strategie považují nákup zlata za formu diverzifikace portfolia. Zlato může být zahrnuto v portfoliích jako forma zajištění proti katastrofám, které mají normálně negativní vliv na ostatní investiční instrumenty.

Z pohledu obchodníka obchodujícího měny je nákup zlata podobný měnové spekulaci. Například pokud se předpokládá, že dolar brzy oslabí, pro obchodníka, který obvykle obchoduje v dolarech může být nákup zlata a jeho pozdější prodání realizace zisku, pokud se předpoklad poklesu vyplní.

Další možností jak investovat do zlata je nákup ETF obchodovaného na burzách v Londýně či New Yorku, založení účtu u e-gold či podobných služeb nebo účast na Perth Mint Certificate programu (od 10 tis USD).

Do zlata lze investovat např. i pomocí warrantů – v takovém případě však vyrovnání probíhá ve finanční podobě a k fyzickému dodání kovu nedojde.

Typy investorů do zlata

Zlatý ingot – 12,5 kg (400 oz)

Investory do zlata můžeme rozdělit do následující skupin:

  • Nákupci aktiv
  • Lidé, kteří schovávají bohatství
  • Investor, který chce ochránit svůj majetek před inflací a jej touto cestou nejen rozmnožit, ale i stabilizovat
  • Centrální banky
  • Spekulanti (např. měn, ropy)
  • Finanční instituce
  • Zlatí brouci (gold bugs – viz výše)
  • Liberálové
  • Zajišťovatelé portfólií

Cena zlata

Cena zlata za unci v amerických dolarech od roku 1970

Zlato se obchoduje na komoditních trzích, odtud se odvíjí i jeho cena. Standardně se s fyzickým zlatem obchoduje podle cen tzv. “realtime spotu” (okamžitá cena na komoditní burze) nebo podle budoucího fixingu (stop cena vyhlašovaná London Bullion Market Association). K ceně je většinou připočítáváno tzv. Premium (obchodní přirážka – marže), které u seriózních obchodníků dosahuje jen pár procent a případné výrobní náklady (zejména u malých slitků, mincí, šperků apod.)

Tzv. “Fixing” (označovaný jako “Londýnský fix” ve zkratce “Ldnfx”) je vyhlašován 2× denně ve všední dny 10:30 (AM) a 15:00 (3:00 PM) středoevropského času. Fixing vyhlašuje mezinárodní sdružení obchodníků s drahými kovy The London Bullion Market Association na základě aktuálního vývoje na Londýnské burze.[4]

Cena fyzického zlata je jen jedna (burzovní cena), rozdílné je jen Premium a výrobní marže, které zásadně závisí na množství odběru. Např.:

– Premium se často uvádí v procentech nebo ve fixní přirážce (např. + 3,0 EUR na unci). – standardní Premium u 100 g se bude pohybovat někde kolem 2-3% z ceny zlata, zatímco u 2 kg klesne na 1,5 – 2% a u 10 kg na 0.5 – 1% atd. – k ceně investičních slitků bude připočtena výrobní marže (většinou v rozmezí od 15 do 30 EUR) a premium jak je uvedeno výše. Např.: cena 1 gramu zlatého investičního slitku může být až 2,5 vyšší než je aktuální cena zlata z důvodu velkých nákladů na výrobu). Rozdíly ve výrobní marži jsou v závislosti na mincovně či rafinerii, která slitky vyrobila.

– u ostatních výrobků (šperky, předměty apod.) dosahuje pochopitelně výrobní marže větších hodnot a častokrát je k ceně připočítána ještě umělecká hodnota

– u tzv. komerčního zlata (slitky, plechy, lamino apod.) se počítá většinou jen premium, u specifických polotovarů však přibude i výrobní marže.

Osvobození od DPH

Vstupem ČR do Evropské unie byl novelizován i zákon o dani z přidané hodnoty (zák.235/2004 Sb. [5] ), který nově definoval investiční zlato a osvobodil je od DPH:

§ 92 Zvláštní režim pro investiční zlato

  1. Investičním zlatem se rozumí
    • zlato ve tvaru uzančních slitků o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin,
    • zlaté mince, které
      • mají ryzost nejméně 900 tisícin,
      • byly vyraženy po roce 1800,
      • jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a
      • jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.
  2. Česká národní banka uveřejní ve Věstníku České národní banky seznam zlatých mincí, které splňují podmínky podle odstavce 1 písm. b).
  3. Od daně je osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Osvobození od daně se vztahuje i na
    • investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato,
    • investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo
    • termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu.
  4. Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění dodání zlata.
— § 92 zákona o DPH

Viz též i Směrnice Rady Evropské unie 98/80/ES z 12. října 1998

Seznam mincí dle § 93, odst. 2 najdete ve Věstníku ČNB 2004 – částka 11, Úřední sdělení České národní banky ze dne 19. května 2004 k ustanovení § 92 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., z Věstníku č. 11

Seznam mincí osvobozených od daně dle směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 ve znění směrnice Rady 98/80/ES ze dne 12. října 1998, platný pro rok 2006 najdete v Úředním věstníku C 300, 30/11/2005 S. 0010-0022

Mezi položky které nadále nejsou osvobozeny od DPH patří:

  • Medaile z důvodu že se nejedná o zákonné platidlo.
  • Slitky ryzího zlata jejichž producenti nejsou akreditováni na mezinárodním trhu zlata.
  • Slitky na kterých není vyraženo unikátní sériové číslo.

Země s největšími zlatými rezervami

Pořadí Země Množství (tuny) g/obyvatel
1 Spojené státy americké 8133,5 26,04
2 Německo 3401,0 42,34
3 MMF 2814,0
4 Itálie 2451,8 41,25
5 Francie 2435,4 37,22
6 Čínská lidová republika 9054,1 0,79
7 Švýcarsko 1040,1 129,38
8 Rusko 811,1 5,66
9 Japonsko 765,2 6,01
10 Nizozemí 612,5 36,35
11 Indie 557,7 0,46
12 ECB 502,1
13 Tchaj-wan 423,6
14 Portugalsko 382,5 35,72
15 Venezuela 365,8 13,85
16 Saúdská Arábie 322,9 12,10
17 Spojené království 310,3 5,00
18 Libanon 286,8 76,94
19 Španělsko 281,6 6,11
20 Rakousko 280,0 33,32
21 Belgie 227,5 20,40
Zdroj: [1]

Odkazy

Reference

 

 

  1. http://web.archive.org/web/20090206175025/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb078-04.pdf

Související články

Externí odkazy