Forex soutěž

Forex soutěž
6 (100%) 3 Hlasovalo
Obchodování probíhá prakticky stejně jako na reálném účtu, ovšem kapitál a veškeré transakce jsou pouze virtuální (stejně jako na demo účtu).Klienti tak při soutěži neriskují ztrátu vlastních finančních prostředků. Veškeré výhry si mohou účastníci bez omezení vybrat.

Některé soutěže jsou “náhodné” každý do má deposit třeba XXX získá + XXX apod.V rubrice “Soutěž” můžete zdarma otestovat vědomosti,obchodovat a vyhrát reálné prostředky&věci apod.Postupem zveřejníme všelicos kde se dobrý obchodník rád zastaví.

Pokud máte tip využijte formulář a kontaktujte nás.

  1. Soutěže bez rizika
  2. Soutěže bez vkladu
  3. Soutěže forex,komoditní,opční
  4. Soutěže náhodné
  5. Soutěže ostatní

Vše najdete a jednotlivé popisy v CZ a EN v rubrice Soutěže (klik zde)

 


1. Proč investovat do drahých kovů

To první, co vás určitě napadne při návštěvě těchto stránek, je otázka „Proč vlastně kupovat stříbro?“ Časem přijdou další otázky: “Mám nakupovat stříbro jako drahý kov? Nebo jde spíše o průmyslový kov?”.
Stříbro je unikátní tím, že je vlastně obojím – kovem drahým i průmyslovým. Je však třeba zdůraznit jiné důležité hledisko – myšlenku kupovat stříbro jako peníze, respektive jako monetární kov.

Co jsou vlastně současné peníze? Nejsou to pouze papírové bankovky v peněžence. V každé ekonomické příručce se píše, že peníze jsou prostředkem směny, umožňují oceňování statků a slouží jako uchovávatel hodnot. S posledním tvrzením si dovolíme zásadně nesouhlasit.
Dnešní ničím nekryté peníze funkci uchovávatele hodnot plní velmi špatně, respektive ji neplní vůbec.

hyperinflace 1
U laické veřejnosti je rozšířená mylná domněnka, že hyperinflace je něco, čím se pouze straší v médiích a co se objevuje jen velmi zřídka. Opak je bohužel pravdou. Poslední fází hyperinflace je vymazání zbytků úspor občanů, formálně provedené „měnovou reformou“. Zeptejte se někoho staršího ve svém okolí, kolik zažil měnových reforem a co si koupil třeba za 100 korun před padesáti lety. Při některých vyprávění pamětníků Vám možná nebude příliš do smíchu…

Ovšem i obyčejná (a všudypřítomná) inflace ničí funkci peněz jako uchovávatele hodnot. Jistě – nepostřehnete to za rok. Za delší časové období už ano. Přitom taková „plíživá inflace“ má dopad na každého z nás. Všichni si přece spoříme na důchod – ať už formou státního sociálního pojištění nebo prostřednictvím dobrovolných penzijních fondů.

CPI

Lidé si bohužel neuvědomují, že reálná hodnota peněz, které budou mít naspořené, bude za pár desítek let zlomkem dnešní hodnoty. Neodpustíme si zmínit známý příklad z USA: $1 v roce 2008 = $0.02 v roce 1908 – neboli peníze v USA ztratily 98% své hodnoty za sto let. Drtivá část tohoto procesu přitom proběhla během posledních čtyřiceti let, kdy USA opustily zlatý standard.

Prvotní příčinou tohoto jevu je samotná podstata peněz. V současné době všude na světě používáme tzv. „fiat money“ – tedy ničím nekryté peníze.

To znamená, že peníze nejsou kryty žádnou fyzickou komoditou nebo statkem. I americký dolar, světová rezervní měna, která by měla být stabilní, v roce 2008 procházela výkyvy v řádu desítek procent. Není se čemu divit – dnes oficiální krytí dolaru není “backed by gold” (tedy kryt zlatem), nýbrž “backed by the full faith and credit of the US government” (čili kryt plnou důvěrou v americkou vládu a její platbyschopnost). Dolar je tedy kryt pouze důvěrou ve stát, který má stále se zvyšující rozpočtové schodky. Důvěrou ve stát, jehož zadluženost veřejných rozpočtů je více než 15 bilionů dolarů ($15,000,000,000,000). Tento systém nekryté měny zatím funguje po celém světě. “Pevnost” měny se liší pouze podle toho, jak moc je který stát zadlužen.

Velmi překvapující je skutečnost, že lidé považují tento systém za normální. Lidé se domnívají, že ekonomiky takto fungují odjakživa. Opak je pravdou.

Systém nekryté měny funguje relativně velmi krátce – od roku 1971, kdy americký prezident Nixon zrušil vázanost dolaru na zlato (tzv. gold standard). Jelikož většina světových měn v té době byla fixována vůči dolaru, přišly o tuto “provázanost se zlatem” i ony. Důvod byl velice prostý. Zlatý standard totiž prakticky neumožňoval státům utrácet více, než si ve skutečnosti mohly dovolit. Proto probíhalo v historii občasné krátkodobé odtržení od zlatého standardu vždy během válek a politických převratů, kdy státy nebyly schopny financovat nadměrné válečné nebo správní výdaje.

Závěrečné shrnutí je prosté. Peníze vázané na zlato a stříbro existovaly na světě téměř 6000 let. S dnešními penězi – ničím nekrytými – experimentují státy pouhých 40 let! To je natolik krátká doba, že opravdu nemůžeme mluvit o moderním měnovém systému, ale pouze o jednom velkém ekonomickém experimentu.

Opravdu chcete být jeho součástí i Vy?

2. Výhody stříbra

Z minulého článku víme, proč jsou investice do drahých kovů důležité. Je to pojistka proti znehodnocování úspor. Je to pojistka proti inflaci. V čem se liší od sebe stříbro a zlato? Jaké jsou výhody investičního stříbra?

Zlato a stříbro jsou drahé kovy a mají tendenci chovat se podobně. Avšak stříbro má oproti zlatu řadu výhod, díky kterým má obrovský potenciál do budoucna. Často s oblibou říkáme, že největším nepřítelem ceny zlata je samotné zlato. Vytěžené zlato se totiž téměř nijak nespotřebovává. Hlavní využití zlata je ve šperkařství a v oblasti investic. Odtud ale může být zlato velmi rychle přivedeno zpět na trh, jakmile jeho cena stoupne. Na trh se zlato vrací také recyklací, třeba ze starých mobilních telefonů nebo z počítačů.

U stříbra je situace jiná. Drtivá většina každoročně vytěženého stříbra se spotřebovává v průmyslu, především v elektrotechnice. Velká část stříbra je nenávratně ztracena a nemůže být nikdy přivedena zpět na trh.

V trezorech centrálních bank je uloženo ohromné množství zlata. Zásoby stříbra bychom ve státních rezervách hledali marně. To je způsobeno dlouhodobým nedostatkem stříbra od 80. let minulého století, kdy deficit stříbra, vzniklý nedostatečnou těžbou, byl systematicky pokrýván ze státních rezerv a ze zásob investorů. Tyto zásoby se již zcela vyčerpaly.

Jaké je konkrétně využití stříbra?

důl na stříbro To, co dělá stříbro výjimečným, jsou jeho fyzikální vlastnosti. Stříbro má nejvyšší elektrickou a tepelnou vodivost ze všech prvků. Díky tomu má i široké využití. Lidé si zpravidla neuvědomují, kolik věcí kolem nás obsahuje stříbro.

Počítač, televize, mobilní telefon, auto, lednička … téměř každý elektrotechnický výrobek nemůže existovat bez většího či menšího dílu stříbra. Stříbro má významné uplatnění i v lékařství, v chemii (např úprava vody), ve šperkařství apod. Velkým překvapením pro mnohé je, jak ohromné množství stříbra spotřebuje zbrojní průmysl, například v raketách, v řízených střelách, v torpéd a v ponorkách.

Obrovský potenciál využití stříbra je v technologiích budoucnosti: ve fotovoltaických článcích (kde se již dnes hojně využívá), v nanotechnologiích (protože v elektrotechnice nové generace je potřeba velmi omezovat zahřívání vodičů v důsledku elektrické rezistivity) a také v nových stříbro-zinkových bateriích, které mají ambici v blízké budoucnosti zcela nahradit dnešní masově rozšířené lithium-iontové baterie. Tyto nové “stříbrné” baterie mají o polovinu vyšší výdrž. Nepředstavují nebezpečí exploze, nejsou toxické. Již v blízké budoucnosti se mají objevit první notebooky s těmito akumulátory, spekuluje se o firmách Apple a Lenovo.

Novým odvětvím z hlediska využití stříbra je také textilní průmysl. Neuvěřitelných 1200 tun stříbra se ročně spotřebuje při výrobě nového polyesterového oblečení s vetkanými mikroskopickými stříbrnými vlákny. Stříbro totiž působí dezinfekčně, resp má antibakteriální účinky. Příčinou vzniku zápachu při pocení jsou bakterie množící se na povrchu kůže. Eliminací těchto bakterií (právě přítomností stříbra) lze odstranit zápach a není třeba používat deodorant. Poslední roky také velmi razantně narůstá objem investic do stříbra – prozíraví investoři vytušili obrovské perspektivy využití stříbra a tak v tichosti nakupují, dokud je cena příznivá.

Jaké jsou možnosti získávání stříbra?

Samozřejmě hlavním zdrojem stříbra je těžba. Při čtení předchozího odstavce Vás jistě napadlo, že s poklesem průmyslové výroby v důsledku hospodářské krize poklesl také poptávka po stříbře. To přece může mít negativní vliv na cenu stříbra?

Ano, to je pravda. Avšak na rozdíl od zlata jsou celé 2/3 vytěženého stříbra získávány jako vedlejší produkt při těžbě základních kovů (zinek, olovo, nikl a měď). Vzhledem k drastickému poklesu poptávky po základních kovech došlo k uzavírání velkého počtu dolů. Pokles těžby základních kovů tedy logicky znamená také významný pokles produkce stříbra. Propad těžby stříbra byl takový, že více než vyrovnal pokles poptávky po stříbře v průmyslu.

Zároveň bylo uzavřeno i hodně klasických stříbrných dolů. Těžební společnosti se často při provozu spoléhají na úvěry. S vyschnutím likvidity na mezibankovním trhu mnoho těžebních společností nedokázalo získat úvěr a musely těžbu ukončit. Dalším významnějším zdrojem stříbra už je pouze recyklace. Velkým úskalím recyklace je, že stříbro se sice používá téměř všude, ale v tak malých množstvích, že recyklovat jej zpět je technologicky velmi složité. Rentabilita recyklace stříbra je proto problematická.

Zlepšit situaci by mohl prodej ze státních rezerv a výkup od investorů. Jak jsme si však již ukázali, tento dříve velmi významný zdroj dnes již prakticky neexistuje. Zásoby uložené ve státních rezervách jsou již vyčerpány.

Dopady hospodářské krize nezmizí ze dne na den. Budou ovlivňovat jak poptávku, tak i nabídku. Je také třeba si uvědomit, že stříbro se nepoužívá v těžkém průmyslu, který je krizí zasažen nejvíce. Stříbro se používá spíše v lehkém průmyslu a v nových vysoce technologických oborech (zmíněných výše), které odolávají krizi mnohem lépe a z dlouhodobého hlediska u nich lze předpokládat značný růst.

Na začátku tohoto článku jsme zmínili, že stříbro se používá téměř všude, ale ve velmi malých množstvích. Vliv ceny stříbra na celkovou cenu výrobku je tedy zanedbatelný. I kdyby stříbro několikanásobně zdražilo, výrobci se nebudou snažit vyvíjet náhradu, protože v ceně výrobku tvoří stříbro pouze malou část. Ba naopak, výrobci se budou snažit získat dostatečné zásoby i za vysokou cenu, aby zajistili plynulý běh výroby. Skutečností je, že v mnoha výrobcích je stříbro nenahraditelné. Ano, v typickém výrobku je ho sice velmi málo, ale bez něj výrobek prostě nelze vyrobit.

Když dojde k nedostatku fyzického stříbra, není možné mávnutím kouzelného proutku otevřít nové doly. Vybudovat novou důl trvá 10 let i více. V dnešním světě už prakticky neexistují naleziště, kde by se stříbro vyskytovalo v dostatečné koncentraci. Ekonomicky rentabilních nalezišť je velmi málo.

Pokud uděláme shrnutí poptávky a nabídky po stříbře, dospějeme k závěru, že stříbro ubývá mnohem rychleji, než se stačí těžit i recyklovat. Ve světě se pro tento fenomén vžil název “Silver deficit”. Moudří a prozíraví investoři o tomto deficitu vědí, o čemž svědčí rostoucí zájem o investiční stříbro. Deficitu stříbra se samozřejmě budeme podrobněji věnovat v investorské sekci.

3. Zlato vs. Stříbro

Velmi významným indikátorem v oblasti drahých kovů je tzv. „Gold/Silver ratio“ (poměr Zlato/Stříbro), který určuje aktuální poměr mezi cenou zlata a stříbra. V současnosti má tento poměr hodnotu asi 60:1. To znamená, že teoreticky si za jednu trojskou unci zlata můžeme koupit 60 uncí stříbra. Tento poměr však ani vzdáleně neodpovídá současné nabídce a poptávce po stříbře.

Historicky (tj. po několik tisíc let) byl tento poměr okolo 15:1. Je zajímavé, že toto číslo velmi dobře odpovídá skutečnému zastoupení stříbra a zlata v přírodě (respektive v zemské kůře), které činí 17:1.

V předchozím článku jsme si řekli, že stříbra v posledním století významně ubylo, naopak zásob zlata spíše přibývá. Kolik zlata a stříbra je tedy vlastně dnes k dispozici? Velmi názorný přehled dává tento schematický obrázek.

Poměr zlata a stříbra dnes

Jak vidíme, dnes je na světě ve všech formách (tedy včetně uměleckých předmětů apod.) jen zhruba čtyřikrát více stříbra než zlata. Pokud bychom se omezili pouze na kov, který je aktuálně dostupný na trhu,zjistíme zajímavou věc – stříbra je méně než zlata! Ano, pokud porovnáme fyzické zlato a stříbro, které můžeme nyní koupit na světových trzích, pak stříbra je dokonce desetinásobně méně než zlata!

Jak je ale možné, že dnešní poměr cen zlata a stříbra tomuto zastoupení neodpovídá? Příčin je několik. Tou hlavní je manipulace s cenou stříbra na komoditních futures burzách, především na COMEXu. Zde se obchoduje s “papírovými” kontrakty na stříbro, kterých je prodáváno mnohem více, než vůbec existuje podkladového fyzického stříbra. Druhým faktem je určitá nedoceněnost, resp. chybné vnímání stříbra v očích laické veřejnosti.

Od doby, kdy stříbro přestalo být používáno jako mincovní kov, ekonomové a analytici z různých makléřských společností mívají tendenci označovat stříbro nikoliv jako drahý kov, ale jako průmyslový kov. Proto velká část lidí vnímá stříbro jako méněcenné, pod pojmem „peněžní kov“ si asociuje pouze zlato. Tento “mýtus” se naprosto nezakládá na pravdě.

starověká stříbrná athénská mince Historicky bylo jako peníze využíváno především stříbro, nikoliv zlato. Důvody jsou praktické – stříbra bylo více, mělo menší cenu a hodilo se tedy pro běžnou směnu zboží. Zlato bylo hromaděno spíše bohatšími vrstvami jako uchovávatel bohatství. Právě proto Gold/Silver ratio po většinu historie favorizovalo spíše stříbro. Dokonce i americký dolar byl v roce 1792 (Coinage Act) oficiálně definován jako zhruba 400 grainů (cca 27 gramů) stříbra. Tedy nikoliv jako papírek vyrobený z bavlněné buničiny, opatřený pěkným zeleným potiskem.

Jako drahý kov je stříbro stále vnímáno především v Indii, v Číně, v ropných státech Blízkého Východu, v Mexiku a obecně v mnoha zemích v Asii. Tyto státy nyní bohatnou velmi rychlým tempem. Dá se předpokládat, že tento trend bude pokračovat. To bude dále zvyšovat poptávku po stříbře.

Ještě více se proto prohloubí nerovnováha nabídky a poptávky. “Silver deficit” se zvýší. USA a vyspělé státy Evropy nebudou schopny donekonečna táhnout břemeno obrovského zadlužení veřejných rozpočtů – na scénu přijde inflace, možná i hyperinflace. Jsme přesvědčeni, že uvedené skutečnosti radikálně změní pohled lidí ve vyspělých státech na drahé kovy. Vítězem, z racionálního i z praktického hlediska, bude stříbro. Stříbro, jež bude znovu vnímáno jako skutečné a inflaci nepodléhající peníze.