Investiční životní pojištění bylo vždy problematické, tvrdí expert

Investiční životní pojištění bylo vždy problematické, tvrdí expert
Hlasujte prosím.

„Investiční životní pojištění historicky mělo u odborné veřejnosti vždy negativní pozornost. Upozorňoval jsem na to dlouhou dobu. Spotřebitelské organizace varovaly před slepým podepisováním takových smluv,” uvedl Nacher.

Připomněl také, že Česká národní banka před lety zakázala investiční pojištění nabízet jako spoření. Investiční životní pojištění podle něj má „zvláštní postavení” jako málokterý produkt.

Aktuální spory vnímá Nacher jednak jako spor o obrovskou výši poplatků, které spotřebitelé hradí v podobě ceny produktu. Provize u tohoto produktu se podle něj pohybuje v rozmezí nevídaných 140 až 200 procent ročního pojistného. Při platbě tisíc korun měsíčně, tedy 12 tisíc ročně, by taková provize mohla dosáhnout až výše 24 tisíc korun. Tuto provizi samozřejmě neplatí klient najednou, ale je započtená v ceně produktu, tedy sníží mu výnos za celé období třeba několika desítek let.

V poslední době bývají provize o něco nižší, zákon před rokem a půl také upravil, aby provizi nedostal zprostředkovatel na začátku, ale její vyplácení bylo rozloženo alespoň do pěti let. Důvodem má být odrazení poradců od nabízení produktu jen kvůli provizi a aby neměli motivaci třeba po roce nabízet uzavření jiné – údajně lepší smlouvy.

„Druhá věc je, že i když se to jmenuje pojištění, tak se to jako pojištění nechová, nemá to parametry pojištění. Pokud je někdo například pojištěný na smrt na 10 tisíc, tak je to úplně k ničemu. Jmenuje se to pojištění, ale je to vlastně investování,” komentoval Nacher, který je v současné době předsedou podvýboru Sněmovny pro ochranu spotřebitele jako poslanec za ANO.

Máme opačný rozsudek, brání se pojišťovna

Městský soud v Praze vydal v březnu konečný verdikt o neplatnosti pojistné smlouvy Flexi Pojišťovny České spořitelny (PČS). Jako hlavní důvod uvedl nedostatečné informování klienta o nákladech a poplatcích. Smlouvu označil za neplatnou i kvůli její údajné neurčitosti. O rozsudku tento týden informoval Jiří Chvojka, který je mediálním zástupcem „podvedených klientů pojišťoven”. Tvrdí, že rozhodnutí se týká stovek tisíc smluv, což pojišťovna odmítá.  [celá zpráva]

Z rozsudku Městského soudu v Praze
Zprostředkovatel mu (klientovi) nabídl produkt, o který neměl zájem a o kterém ho přesně neinformoval, zejména ho neseznámil s poplatky spojenými se smlouvou, ani z s tzv. alokačními poplatky, tj. poplatky na provizi zprostředkovatele pojištění v prvních 24 měsících, které ovlivňují spořící složku. Uvedený zprostředkovatel nejednal s odbornou péčí, nechránil zájmy žalovaného jako spotřebitele a jeho jednání naplnilo skutkovou podstatu nekalé obchodní praktiky ve smyslu zákona na ochranu spotřebitelů, pojistná smlouva je tedy absolutně neplatná.
Neplatná je předmětná pojistná smlouva i proto, že ujednání o poplatcích je zahrnuto do speciálních pojistných podmínek, což je pro spotřebitele překvapivé a nevýhodné a je to v rozporu se zásadou poctivosti. V důsledku neuvedení výše poplatků smluvní podmínky neumožňují určit rozsah pojistného plnění v těch případech, kdy jím je výše kapitálové hodnoty pojistné smlouvy a pojistná smlouva proto nemá ani podstatnou náležitost, a to rozsah plnění. Z tohoto důvodu je neurčitá, a tudíž je neplatná.

„V médii probíraném rozsudku se jednalo zejména o pochybení finančního poradce Lukáše Štorka, který při sjednávání pojistných smluv zásadně porušoval zákonem dané povinnosti. S tímto zprostředkovatelem jsme už před několika lety ukončili spolupráci,” řekla Novinkám mluvčí Pojišťovny České spořitelny Jana Náchodská s tím, že podmínky pojištění u nich navrhuje vždy klient, pojišťovna je následně akceptuje.

„Musíme upozornit, že máme i naprosto opačný rozsudek soudu, který naopak platnost smluv FLEXI životního pojištění potvrzuje. Soud v něm mimo jiné poukazuje na to, že klient po celou dobu trvání smluvního vztahu platil pojistné a pojišťovna mu po celou dobu poskytovala kvalitní pojistnou ochranu. Argument o neplatnosti smlouvy, se kterým klient přišel až po ukončení pojistné smlouvy, označil soud za účelový. To jasně ukazuje, že rozsudky se vztahují vždy jen na jednu konkrétní souzenou věc,” dodala mluvčí. Šlo o Obvodní soud pro Prahu 4 a jednalo se o stejný případ dlužného pojistného.

Smlouvy Flexi životního pojištění jsou podle ní tak dále platné a Pojišťovna České spořitelny bude nadále plnit své závazky, ke kterým se uzavřením smlouvy svým klientům zavázala.

Že by rozhodnutí soudu či finančního arbitra zneplatňovalo všechny takové smlouvy, odmítá i ČNB, která má nad pojišťovnami dohled. Arbitr nebo soud může podle ČNB rozhodnout o neplatnosti vždy jen v konkrétním návrhu nebo žalobě. Upozorňuje, že hromadné žaloby spotřebitelů zatím nejsou v českém právním řádu možné. Jejich zavedení do českého právního řádu nyní navrhuje ministerstvo spravedlnosti.

Z knihy Patrika Nachera „Konec finančních negramotů v Čechách”
Investiční životní pojištění (IŽP) má sice v názvu slova „investiční“ a „pojištění“, ale řada poradců jej prodává jako druh spoření. Jde o dva až tři produkty a strategie v jednom, kdy klient má mylný pocit, že jeho využíváním ušetří čas, který by jinak věnoval hledání jednotlivých finančních produktů.
Připodobnil bych to ke vnímání například instantní kávy tři v jednom (káva, cukr a mléko) a vůbec ke všemu instantnímu. Úspora času a pohodlnost při její přípravě je vykoupena její nekvalitou.
Složitost IŽP s sebou nese ještě jeden aspekt – klient si po čase uvědomí, že mu produkt nevyhovuje, a dochází k předčasnému nahrazování starých smluv novými (zbytečně, když už to zruší, proč znovu opakovat chybu). Někteří finanční poradci totiž systematicky obcházejí klienty a přesvědčují je o tom, že je pro ně výhodné předčasně ukončit stávající smlouvu, aktuálně už prý nevýhodnou a zastaralou (jakkoliv to byli právě oni, kdo jim původní produkt prodal), a hned jim nabízejí podepsání nové, tentokrát už s opravdu „báječnými a jedinečnými“ parametry. Toto permanentní „přetáčení smluv“ je samozřejmě pro klienta velmi nevýhodné. Průměrná délka IŽP je u nás přibližně 5 let, přitom principiálně jsou tyto produkty a smlouvy koncipovány na období mezi 20 až 30 roky. Odbytné/odkupné (to, co klient dostane od pojišťovny zpět při předčasné výpovědi) pak samo sebou nedosahuje ani částky, kterou klient do systému vložil.
Odpověď na otázku, proč se tak děje, najdeme ve výši provize pro zprostředkovatele a celou distribuční síť, která se u tohoto produktu pohybuje v rozmezí nevídaných 140 % až 200 % ročního pojistného. Při platbě 1 000 korun měsíčně, tedy 12 000 ročně, by taková provize mohla dosáhnout až výše 24 000 korun. Nejhorší na tom všem pak je fakt, že klient samotný o výši provizí u tohoto produktu neví. Náklady jsou často kamuflovány v lepším případě pod pojmy počáteční poplatek, poplatek za uzavření smlouvy, v tom horším jako nějaké alokační procento. Každopádně klient v zásadě nikdy nezná poplatek v jeho absolutní výši – nákladem 24 000 korun za prodej tohoto produktu se opravdu nikdo chlubit nebude.

Zde může být Vaše reklama 15.000 odkazů na Váš eShop,web,blog. Pokračujte ve čtení zde

Sdílet povoleno.